TAJE DUBAJE

Autor: Emíre Khidayer
Překlad: Emil Charous
Nakladatelství: Rotran, 2013
ISBN: 978-80-971222-3-2
Počet stran: 235

Emíre Khidayer
Původem napůl Slovenka a napůl Iráčanka. Vyrostla na Slovensku a vystudovala arabistiku. Působila jako diplomatka v různých arabských zemích a vedla firmu ve Spojených arabských emirátech. Napsala i další knihy s arabskou tématikou, např. "Arabský svět - jiná planeta?" a "Život po arabsku".

Kniha Taje Dubaje patří do edice "Není všechno zlato". Jde o etapu života mladé ženy Emmy Ubájdí. Slovenky, která cítí potřebu odletět za prací do Emirátů. Je velmi ambiciózní a získává práci pro česko-slovenskou IT firmu, která v Emirátech rozbíhá své projekty. Emmě se v práci vše daří, získává další perspektivní zákazníky, i spolehlivé zaměstnance. Má spoustu arabských přátel a nakonec se objeví i láska..

V sobotu jsme už byli všichni v práci. Půl deváté, devět, a Michelle nikde. To bylo divné. Nikdy nepřišla pozdě , na dochvilnosti si sama dala záležet. Nedalo mi to a vytočila jsem její mobil. Vypnutý. To mě znepokojilo ještě víc. 
"Pánové, když jste ve čtvrtek doprovázeli Michelle, bylo všechno ok?"
"Jasně, nasedla do taxíku, ještě jsme slyšeli, jak říkala taxikáři adresu v Sardže."
"Nezvedá mi mobil," řekla jsem důrazně.
"Fakt nezvedá?"
Nepřišla celé dopoledne. Už jsem z toho byla fest nervózní. Nevěděla jsem, co si o tom mám myslet. Naše kolegyně byla úplně nová, za tři týdny člověka nemůžete dost dobře poznat.

Tato knížka mě zaujala svým názvem, méně však už obsahem. Příběh je napsán dost chaoticky, autorka skáče z jednoho období do druhého, bez jakékoli posloupnosti nebo spojitosti. Celý text je prošpikován arabskými výrazy. Myslím, že člověk, který nikdy nebyl v arabském světě, jim nemůže porozumět. Ani já jsem si pod některými slovy nedovedla vůbec nic představit.
Mnohem víc mi však vadily "ajťácké" výrazy a dlouhé popisy různých IT technologií a postupů, které působí nudně, bohužel právě o tom celá kniha je. V pár momentech se dostáváme i do běžného života slovenky v emirátech, ale je jich žalostně málo na celou knihu. Hrdince vždy vše vyjde, je krásná, úspěšná, perfektně odhadne lidi, dokonce pozná i národnosti, jen podle zevnějšku. Řekla bych, že je to taková "ajťácká" pohádka pro dospělé.
Kniha postrádá řád, děj, vtip, myšlenku... osobně mě ničím neobohatila. Bohužel.

Hodnocení: /5

Read More

LOVEC DRAKŮ

Autor: Khaled Hosseini
Překlad: Eva Kondrysová
Nakladatelství: Rozmluvy, 2007
ISBN: 978-80-85336-39-9
Počet stran: 362

Na vysoké hoře jsem stanul
a volal Alího, Lva božího.
Alí, Lve boží, králi nad lidmi,
dej radost našim smutným srdcím.
 
Tento světový bestseller je první knihou Khaleda Hosseiniho. Vznikl podle ní i úspěšný celovečerní film. I tento příběh se odehrává na pozadí válečných konfliktů v Afghánistánu. Na konci knihy najdeme přehled nejdůležitějších historických událostí ve 20. a na počátku 2. století a slovníček orientálních výrazů.

Dospělý muž jménem Amír vypráví příběh svého dětství a dospívání. Vrací se do minulosti, aby mu v budoucnosti mohlo být odpuštěno, aby očistil své svědomí. Matka Amíra zemřela po jeho porodu a on žije pouze se svým otcem, služebným Alím a jeho malým synem Hassanem, který se stane Amírovým společníkem a nejlepším přítelem. Otec však není s Amírem stále tak spokojený, jak by si Amír přál..

Otevřel jsem ústa a skoro něco řekl. Skoro. Celý můj život by pak možná probíhal jinak, kdybych něco řekl. Já však mlčel. Jen jsem se díval. Neschopen pohybu.

V březnu 1981 Amir se svým otcem emigruje do Kalifornie. Příběh nás zavede mezi další afghánské uprchlíky, ale vzpomínky Amíra se stále vracejí k Hassanovi a domovu. Ještě jednou se vrátí zpět do Afghánistánu, protože je zde možnost, jak všechno napravit..

Hodnocení:/5

 

Začaruj jitro do klíče a ten hoď do studny.

Zvolna putuj, luno má.

Ať slunce zapomene vyjít na východě,

a ty, milá luno, nespěchej. 

Read More

TISÍCE PLANOUCÍCH SLUNCÍ

Autor: Khaled Hosseini
Překlad: Ladislav Šenkyřík
Nakladatelství: Leda, 3008/11
ISBN: 978-80-7335-290-5
Počet stran: 424

Uprostřed blátivé cestičky
maličké koupadlo pro ptáčky.
Na kraji vrabčák seděl a pil,
uklouzl, celý se zlil.


Tisíce planoucích sluncí je druhým románem tohoto autora. Pro mě to bylo první setkání s nezaměnitelným rukopisem Khaleda Hosseiniho. Přestože spisovatel žije ve Spojených státech, v jeho knihách je cítit láska k rodné zemi. Zároveň i jako muž, dokáže ukázat pravdivou a krutou tvář života žen v Afghánistánu.

Příběh začíná dětstvím Marjam, která žije pouze se svou matkou. Je nemanželským dítětem Džalíla, který má tři ženy a dalších devět potomků, které s ním žijí v domě v Herátu. Když se matka Marjam oběsí, nastěhuje se dívka k otci, jeho manželky ji tam však nechtějí a v patnácti letech ji provdají za Rašída, který je o třicet let straší než ona. Tady začíná Marjamina nová strastiplná doba života.

Marjam se nyní děsila chvil, kdy ho uslyší vracet se večer domů. Když zarachotil klíč v zámku, zavrzaly dveře.. to byly zvuky, z nichž se ji prudce rozbušilo srdce.

V druhé části knihy se dostáváme do roku 1987. Začíná zde příběh dívky Lajly. Osudy Marjam i Lajly jsou úzce spjaté, i když v tomto okamžiku o sobě ještě neví. Čeká je společná budoucnost, manžel a mateřské pouto.

Je to velmi silný příběh o těžkém životě afghánských žen. Překvapilo mě, že i muž, který vyrůstal v tomto muslimském prostředí dokáže nezaujatě psát o údělu žen v tomto mužském světě, o krutosti Talibánu i o citech a myšlenkách žen.

Hodnocení: /5

Nedopočítáš se měsíců, 

které na jeho střechách pableskují,

ani tísíc planoucích sluncí,

jež kábulské zdi ukrývají.

Read More

A HORY ODPOVĚDĚLY

Autor: Khaled Hosseini
Překlad: Miroslava Kopicová
Nakladatelství: Argo, 2013
ISBN: 978-80-257-0978-8
Počet stran: 390

Našel jsem smutnou malou vílu

v stínu papírového stromu

Znám jednu smutnou malou vílu

již v noci vítr odvanul

A hory odpověděly, v pořadí třetí román Khaleda Hosseiniho, mě zaujal natolik, že překonal i první dvě jeho knihy, které patřily doposud mezi mé nejoblíbenější. Přestože každá z jeho knih vypráví o něčem jiném, je zde jasný autorův rukopis. Jde o příběh plný lásky, bolesti a nečekaných rozuzlení.


Podzim roku 1952. Otec vypráví svým dvěma malým dětem příběh z dávných časů, kdy se ještě po zemi procházeli dévové, džinové a obři. Ve vyprávění musí otec vydat svého nejmladšího a nejmilejšího syna dévovi... v této chvíli ještě sourozenci netuší, že je potká podobný osud a brzy se budou muset rozloučit. 

"Nic nezbylo.
Nepadlo ani slovo.
Jen to, co pronesla Parwana: Musela to být ona. Je mi to líto, Abdulláhu. Musela to být ona."

V dalších částech knihy jsou poutavě popisovány životní příběhy a osudy důležitých osob v životě obou sourozenců, Abdulláha a Parí, každodenní život a zvyklosti obyvatel Afghánistánu - který je pro nás nepředstavitelný - i několik skutečných historických faktů. 

Tuto knihu jsem přečetla jedním dechem, nedalo se od ní odtrhnout (maximálně jsem si zašla pro kapesníky abych si utřela oči) a s čistým svědomím ji mohu doporučit všem čtenářům, kteří od knihy očekávají silný citový prožitek. Osobně jsem očekávala šťastnější konec. 

Hodnocení: /5

Našel jsem smutnou malou vílu

v stínu papírového stromu

Znám jednu smutnou malou vílu

již v noci vítr odvanul

Read More